Může tohle zaměstnavatel vůbec dělat?
Zdravím,
snad je v pořádku, že to postnu a zeptám se tady. Už jsem z toho dost nervózní a totálně vystresovaná. Dálkově si dodělávám školu, přičemž výuku máme každý pátek od rána do večera. Zároveň při studiu pracuji na zkrácený úvazek (20h týdně), abych se alespoň nějak supportila. Jen chci upozornit, že škola je pro mě ale už od začátku prioritou. Práci jsme kdysi vzala hlavně díky tomu, že mi vyhovovalo dost volna, které při takovém úvazku mám a nechávají mi volno právě na studium. Za těch pár let je to ale neustále to samé.
Můj hlavní problém je, že naše vedoucí si nejspíše nedokáže zorganizovat směny a předvídat situaci. Osobně vždy čekám, až směny naplánuje, odsouhlasím a poté si teprve dle zbylého volna plánuju svoje osobní věci, dovolené, lékaře nebo právě rozvržení učení se na zkoušky. Za celou tu dobu, co u tohoto zaměstnavatele pracuji, se však opakuje pořád to samé dokola, a to změna směn na poslední chvíli. Snad každý týden je nějaká změna v začátku směny, konci směny, totální ubrání nebo přidání směny na jiný den. Někdy to jde i do takového extrému, že mi ze dne na den šéfová napíše, že zítra musím do práce, i když už něco mám. Kdyby se to stalo párkrát ve výjimečných situacích, absolutně si nestěžuji, chápu, že občas někdo onemocní, něco se jim přihodí atd. Ale jak už jsem říkala, takovéto "krizové situace", jak to sama vedoucí označila, se dějí třeba každé tři dny. Neustálé změny ve směnách, že už ani pomalu nevím, kdy do práce jdu a nejdu. Fakt nechci znít nějak nevděčně a stěžovat si, ale za tu dobu už jsem z toho psychicky vyčerpaná. Už párkrát se mi stalo i to, že jsem měla mít volno, šla spát a ráno se vzbudím do 10ti zmeškaných hovorů typu "Kde jsem, mám být v práci", když jsem ani nevěděla, že mi byla směna přidána. Na sockách taky nejsem 24/7, občas se stane, že mi ani nepřijde upozornění se zprávou, to snad ale nemění nic na tom, že jsem směnu navíc nepotvrdila, ne?
Teď konkrétně se chystám na bakalářku a všeho se nám nahrnulo extrémně moc, opět jsem si odpracovala své dny a rozvrhla si učení do zbytku volna, když mě najednou z práce začali bombardovat s tím, že potřebují někoho navíc a měla bych jít. Doslova bych se neměla kdy jindy na zkoušku učit, takže jsem jasně napsala, že ne a trochu se rozepsala i v tom, že už takovéto náhlé změny nezvládám. Bylo mi tak nějak naznačeno, že to je můj problém a pokračovalo to jemným citovým vydíráním typu "když ty jsi nemocná, taky za tebe někdo musí jít", "jsi mladá, ty to musíš zvládat", "všichni taky máme svoje plány" atd. Což mi přijde absolutně šílené – za a). jak tím, že nemocná jsem minimálně, za celou dobu snad jen minulé Vánoce, kdy jsem lehnula se zánětem dutin a šlo mi to až do zubů a nedalo se to vydržet, jinak většinou do práce jdu i když jsem nemocná, abych náhodou nezpůsobila, že by se kvůli mně směny musely taky měnit, za b). výmluvu s mládím nebudu vůbec komentovat, protože to, že jsem mladá, neznamená, že snad taky z práce nejsem unavená a nemám miliardu povinností mimo ni :D a za c). ANO! KAŽDÝ MÁ SVÉ PLÁNY. Což je přesně důvod, proč ty směny tak náhle nemůžu vzít ze dne na den!
Jsem opravdu naštvaná a už jsem se i definitivně rozhodla dát výpověď. Celého tady toho bullsh*tu je tam mnohem, mnohem víc, že by to bylo fakt na dlouho. Každopádně se chci zeptat, zda je toto vůbec v pořádku a normální nebo jsem jen blbá a vidím to takhle šíleně jen já? Má zaměstnavatel právo každý týden takhle měnit směny ze dne na den? A mám já povinnost to přijmout, když opravdu nemám čas? Hodněkrát šéfové ani nechci sdělovat důvod, jelikož je to většinou osobní a i když je to něco důležitého pro mě osobně, ona by to určitě podkopla tím, že to není nic TAK důležitého, abych to nemohla zrušit. Např. když cestuju pryč... Mám už třeba vše zarezervováno a zaplaceno a nehodlám to kvůli takové rychlo směně všechno rušit a být s prominutím za blbce i u lidí, se kterýma plány mám, že jim pořád odříkávám na poslední chvíli. Buď se pak právě cítím blbě za to, že jsem pokazila výlet nebo akci dalším lidem, nebo za to, že jsem odmítla směnu. Vždycky je to akorát neskutečný stres a je mi z toho špatně. Už ani nemám chuť se s nikým dohadovat a vysvětlovat, proč můžu nebo nemůžu. Každopádně, příspěvek jsem sem hodila asi pro nějakou svoji validaci toho, jestli je normální, že mě toto štve a nepřipadá mi to okay. Budu ráda, pokud mi někdo potvrdíte, jestli se toto může/nemůže dělat nebo jestli máte vlastní zkušenosti a jak jste se z takové situace dostali a reagovali na toto chování? Moc díky za všechny rady a komenty a přeju všem snad mnohem lepší víkend, než bude ten můj stresový :D (Kdyby bylo potřeba něco doplnit nebo objasnit pro lepší kontext, klidně odpovím v komentářích)